Dr. Kush, zakladatel a hlavní šlechtitel seedbanky Dinafem, která je zároveň jedním ze sponzorů letošního veletrhu, je průkopníkem feminizace semen. Přinášíme vám s ním rozhovor nejen o začátcích jedné z největších španelských semenných bank.

Pověz nám něco o svých začátcích.

To je dlouhý příběh. V roce 1992 jsem žil v Londýně a pročítal knihy na téma feminizace semen. V jedné konkrétní knize jménem Marihuana Botany vysvětloval autor techniku výroby feminizovaných semen pomocí giberelové kyseliny. V roce 1995 už jsem měl za sebou asi pět let pěstování a pustil jsem se i do experimentů s feminizací. O čtyři roky později jsem se rozhodl založit growshop. Nevím, jak to podat decentně, ale šlo o to, že jsme kromě jiných věcí prodávali marihuanu a hašiš, takže se dostavila policie a tyto aktivity nám zarazila. Obchod po nějakém čase pokračoval dál a já viděl, jak jdou na odbyt feminizovaná semena. V té době se jejich výroba zdála složitější než dnes. V roce 2002 jsem se tedy pustil do hlubšího výzkumu. Následující rok jsem se vrátil k experimentům s feminizací, které byly koncem roku završeny úspěchem.  Vybavuji si, že první várku semen vhodných pro distribuci jsem sklízel v den, kdy se narodil můj syn. To byl skutečný začátek. Sháněl jsem designéra kvůli logu, dával jsem dohromady katalog a připravoval masovou výrobu semen. To trvalo další rok, takže první objednávku už pod hlavičkou Dinafem jsem přijal 1. ledna 2005. V tu chvíli jsem byl kromě Dutch Passion jediný, kdo měl feminizovaná semínka v nabídce.

Proč jsi zvolil název Dinafem?

To pochází ze slov dynamical a female, protože máte samici a musíte ji donutit k dynamičnosti, aby vytvořila pyl. Dinafem je tedy zkratkou těchto slov. Chtěl jsem název, který bude unikátní a zajímavý, protože je třeba se odlišit od ostatních, a aby v něm bylo fem, které by poukazovalo na mojí specializaci ve feminizaci.

Která odrůda je mezi zákazníky nejoblíbenější?

Cheese, Critical, OG Kush, Amnesia, Industrial plant a nyní i některé samonakvétačky, které už tvoří skoro polovinu nabídky, konkrétně White Widow AF, Cheese AF, Amnesia AF a OG Kush AF.

Které vlastní odrůdy máš nejraději? Na jaké jsi nejvíc hrdý?

Nemám jedinou nejoblíbenější kytku. Kdybych jich ale měl vybrat několik, volil bych podobně jako naši zákazníci, tedy Cheese, Critical, OG Kush a Amnesii a jejich samonakvétací verze. Ty nám daly nejvíc práce a člověk je obvykle hrdý na to, čemu věnoval maximální úsilí.

Navážu na téma samonakvétaček. Co si myslíš obecně o tomto trendu?

Samonakvétání dává pěstiteli výhodu, protože si může určit, kdy bude sklízet. Zejména v severnějších zeměpisných šířkách je to skutečně velká výhoda. Běžná rostlina vyžaduje čtyři nebo i pět měsíců péče, vyroste do velkých rozměrů a dozrává na podzim, kdy je zima a prší. Samonakvétačku můžete vysadit na balkóně na začátku léta a koncem léta ji bez komplikací sklidit. Pokud někdo neví vůbec nic o pěstování, samonakvétací odrůda je pro něj ideální, protože ho zbaví spousty starostí.

Proč se v genetice každé druhé odrůdy Dinafemu objevuje Critical a Cheese?

Kombinujeme různé genetiky a některé jsou dominantní, to znamená že snadno přenesou velkou část svých charakteristik na potomstvo. Critical je kromě dominantnosti i velmi oblíbený, což je důvod, proč má tolik kříženců. Cheese je dominantní především ve své vůni, která je značně specifická a je zajímavé s ní pracovat.

Mnoho firem přesunuje své působiště v poslední době do Španělska, můžeš nám povědět něco o právní situaci v té zemi?

Pokud Španělsko porovnáváte se zbytkem západní Evropy, pak se jedná o velmi liberální stát. Když si vezmete například Itálii, Francii, Anglii nebo Německo, všechny tyto země jsou v drogové politice velmi restriktivní. Španělsko je jiné. Společnost je tu velmi tolerantní a konopí nevidí jako takový problém, všechno je tu uvolněnější. Můžete si tu dovolit mít dům s několika pokusnými pěstírnami a nebát se policie. Policie vás tu skutečně chrání, takže není třeba se obávat každé drobné chyby, která vyústí ve velký problém. Pokud jde například o nizozemské firmy, hraje roli slunečné počasí i náklady, protože ve Španělsku je obecně levněji. Osobně ovšem nevidím přímo přesun společností sem na jih. Spíše bych řekl, že tu produkují semena, ale to je vše. Opravdu velký poprask teď ale nastal díky společenským klubům konopí v Barceloně. Mnoho přistěhovalců z Balkánu si chtělo založit podnik, tak prostě otevřeli coffeeshopy a nazvali je společenskými kluby. Je to skutečná exploze, a to nejen na úrovni spotřebitelů, ale i u pěstitelů. Dokonce i Nizozemci sem přijíždějí pěstovat, protože se nemusí bát policie. To se týká hlavně jihu země, ale dopady jsou znatelné v celém Španělsku. Dá se říct, že Španělsko se stává novým Nizozemím.

Jaký je tvůj názor na současnou vlnu legalizace marihuany ve světě?

Ve Spojených státech zaplatili za tuto výsadu nesmírně vysokou cenu, protože tam jsou neskutečně tvrdé zákony. V USA je za mřížemi snad největší část obyvatelstva ze všech vyspělých zemí a většina z nich je zavřena za držení drog. Prohibice v té zemi zničila tolik životů, že začátek revoluce právě tam není vůbec překvapivý. Ve Státech prohibice začala a nyní tam začíná i její konec. Mají asi dvacet států s legální lékařskou marihuanou a dva, kde je legální rekreační užívání. Myslím si, že napřesrok můžeme očekávat legalizaci rekreačního užívání na celém západním pobřeží. Podle mne se skutečně díváme na začátek konce prohibice, protože z USA byla diktována pravidla celému světu, a když tam teď legalizují, zbytek světa bude rychle následovat. První na řadě budou státy, které prohibice také stála hodně. To znamená zejména střední a jižní Ameriku, tedy Mexiko, Kolumbii, Argentinu a další. Jakmile se tato vlna legalizace rozjede, Evropa se brzy připojí.

Děkuji za rozhovor. Je ještě něco, co bys chtěl vzkázat čtenářům Legalizace?

Je tu ještě něco, co mě během návštěvy v Praze zaujalo. To, co jsme viděli v pražských ulicích a na místních lidech, nám připomnělo náladu ve Španělsku před dvaceti lety. Působíte tak nějak svěže, otevřeni budoucnosti.

TXT: Barbora Bláhová, Boris Berrea
FOTO: Dinafem

Článek byl publikován v magazínu Legalizace, který je hlavním mediálním partnerem veletrhu Cannafest 2018.


Dinafem najdete na letošním veletrhu na stánku 5B – 18.